Experiential Learning – Zážitkové učení

elz“A person cannot teach another person directly; a person can only facilitate another's learning” (Rogers, 1951).

Psycholog David Kolb  je člověk, který asi nejvíce ovlivnil moderní vzdělávání manažerů. Udělal to, co někteří (zejména Carl Rogers 25 let před Kolbem svou knihou o učení a pojmem Person-Centred Learning) říkali a psali, ale nikomu se nepodařilo zážitkové učení natolik zviditelnit v oblasti lídrovství a managementu. Základní schéma začíná induktivním učením – tedy konkrétním zážitkem. Tím může být to, že  mistr / team leader nejdřív ukáže, jak se operace má dělat (přičemž neustále komentuje co dělá), požádá operátora, aby popsal, co viděl a jak to pochopil, a pak operátor sám zkusí operaci udělat. Tenhle cyklus se může vícekrát zopakovat.                                            

Tímto jsme popsali práci na nejnižší úrovni výroby, ale stejně to funguje i při formulování strategie, zvládání situačního vedení lidí anebo 5. úrovně lídrovství na úrovni top managementu. Rozdíl je jedině v tom, že u operátora to – z bezpečnostních důvodů -  team leader nejdříve ukázal. U vyššího managementu můžeme postupovat při tvorbě strategie v krocích následovně:

  • nejdříve zadat úkol formulování strategie (konkrétní zážitek při její tvorbě);
  • pak společně reflektovat a pojmenovat, jaké koncepty manažeři intuitivně použili;
  • následně jim doplnit možné přístupy a koncepty k tvorbě strategie a diskutovat o nich;
  • nechat jim doplnit jejich strategii o nově naučené a porovnat s jejich původním konceptem strategie (testování implikací nových konceptů + zážitek).

David Kolb rozeznával „učení ve třídě“ a řešení problémů (dnes bychom řekli projektové učení). Při učení ve třídě učitel/lektor řídí učení a žák/účastník kurzu je pasivní. Při projektovém učení je vícero prvků úplně jiných:

  • učící se je v aktivní roli;
  • zodpovědnost za proces učení má učící se;
  • “učitel” je facilitátor;
  • facilitátor podporuje učení přinášením problémů;
  • facilitátor podporuje učení facilitováním procesu učení.

V některých bodech se již od původních Kolbeho formulací odlišujeme. Například posun je v tom, že facilitátor již „nepřináší problémy“, ale pracuje se s aktivitami a problémy samotných účastníků. Základní Kolbeho princip je však stále naplno platný.